Studium na britské střední škole

Před dvěma lety jsem se z internetových stránek svého gymnázia dozvěděla o nadaci Open Society Fund, která pořádala výběrové řízení pro studenty středních škol, kteří měli zájem o plné stipendium na soukromých školách v Británii a USA. Neváhala jsem a podstoupila jsem test z anglického jazyka a pohovor se zastupiteli zahraničních škol. O několik týdnů později jsem obdržela zprávu o přijetí na Harrogate Ladies‘ College v Yorkshiru ve Velké Británii. Čekala mě obrovská změna, protože školský systém a kultura jsou v Británii zcela jiné.

Harrogate-Ladies-College

Harrogate Ladies‘ College je soukromá dívčí škola s více než stoletou tradicí. Už když jsem poprvé přijela na kolej, poznala jsem, že Britové jsou velice milí a ochotní lidé. Všichni mi pomáhali zvyknout si na nové prostředí a zapadnout mezi ostatní. Co se výuky týče, v posledních dvou letech si Britové mohou vybrat 35 předmětů, ze kterých v těchto dvou letech skládají zkoušku zvanou „A Levels“ (ekvivalent české maturity). Učitelé dbali na individuální přístup ke studentkám. Například na naší škole jsem byla jediná studentka dějin umění a škola neměla problém s výukou jediného studenta v daném předmětu, což by se na české škole asi nestalo. Vztah mezi učitelem a žákem je také velice odlišný. Na rozdíl od České republiky, jsou angličtí studenti hodnoceni podle výsledků závěrečných zkoušek, které neznámkuje jejich vyučující. Díky tomu pracují studenti a učitelé jako opravdový tým. Harrogate Ladies‘ College také podporovala mimoškolní aktivity studentek. Ať už šlo o hudební nástroje, sport, umění nebo akademické kluby. Překvapilo mě, jak moc mě škola dokázala motivovat k vyplnění svého veškerého volného času a zároveň si ho užít.

Co mě na Británii naprosto uchvátilo, jsou jejich tradice. Konkrétně na naší škole to byla například uniforma. Kromě toho, že smazává sociální rozdíly, symbolizuje naši školu a sjednocuje nás. Na dívčí škole také představuje obrovskou výhodu, protože ráno jsme nemusely vstávat o hodinu dřív a přemýšlet, co na sebe. Součástí naší uniformy byl i dlouhý těžký hábit, který jsme nosily do kaple. Tam jsme každé ráno všechny chodily, ať už jsme byly jakéhokoliv vyznání. Musím říct, že ta kouzelná atmosféra, kdy jsme všechny zpívaly a modlily se, abychom dobře napsaly testy, mi bude opravdu chybět. Také školní hierarchie má svou tradici a každý rok se volí předsedové v jednotlivých kolejích, které mezi sebou soupeří. Dokonce jsem jeden rok byla zvolena prefektem, což obnášelo hodně zodpovědnosti a povinností, ale zároveň to byla skvělá zkušenost. Život na kolejích také patří ke starým britským tradicím a díky nim jsme se ve škole opravdu cítily jako doma. Dalo by se říct, že až na famfrpál se od Bradavic Harrogate Ladies‘ College moc neliší.

Pokud jedete studovat do zahraničí, musíte počítat s možnými komplikacemi, které ovšem stojí za to překonat. Když jsem poprvé odjížděla na novou školu, největší strach jsem měla asi z nového jazyka a z dorozumívání se s cizinci. Anglicky jsem mluvila plynně, ale přesto jsem se bála, že mě jakási jazyková bariéra bude ve škole brzdit. Ať už máte jakoukoliv úroveň angličtiny, můžu vám garantovat, že po roce na britské škole budete mluvit zcela plynně. Angličtina pro mě nakonec nepředstavovala vůbec žádný problém. Čeho jsem se ale děsila ze všeho nejvíc, bylo cestování po Anglii. Pamatuju si, když jsem poprvé musela jet sama vlakem přes celou Anglii se zavazadly. Myslela jsem, že se už nikdy nedostanu domů, ale když jsem si nevěděla rady, lidé se mě sami ptali, jestli nechci pomoct. Angličané jsou v tomhle velmi shovívaví a rádi cizím lidem v nesnázích pomůžou. Další věc, kterou jsem se musela naučit, je hospodaření s financemi. Přestože jsem byla na plném stipendiu, které zahrnovalo školné, ubytování na koleji a stravování, byly ty dva roky finančně náročné, protože jsem často cestovala domů do České republiky, chodila jsem nakupovat a občas jsem se chtěla podívat do jiného města. Doprava je v Anglii velmi drahá, takže pokud si jízdenky na vlak nekoupíte včas, může vás takový výlet přijít opravdu draho. Jako studentka jsem se, zkrátka a dobře, musela naučit ustanovit si priority a neutrácet za zbytečné věci. Všechno je to o zvyku a stylu života. Chce to čas – pár měsíců – než si člověk zvykne na nové podmínky, ale v tomto případě to stojí za to, protože do života je to obrovská lekce. Najde se i pár úředních věcí, na které mě nikdo nikdy neupozornil a na které jsem si musela dohlížet sama. Například nesmíte zapomenout požádat školu o potvrzení o studiu, které potřebujete kvůli zdravotnímu pojištění v České republice. Také dopředu musíte počítat s tím, jak bude vaše studium pokračovat. Na většinu českých univerzit potřebujete i českou maturitu, což se může zdát naprosto absurdní, když jste složili zkoušku A Levels, ale pokud se chcete vrátit na vysokou do České republiky, musíte zažádat o nostrifikaci nebo si dodělat českou maturitní zkoušku.

Studium v Anglii je ale naprosto úžasný zážitek i díky kontaktům, které si tam vytvoříte. Máte úžasnou možnost poznat nové kultury, protože na většinu soukromých škol chodí spousta cizinců, takže budete mít přátele nejen v Anglii, ale po i po celém světě. Pokud máte tu možnost vyjet do zahraničí, tak neváhejte a chopte se jí. Naučíte se žít samostatnosti a zodpovědnosti, což jsou zkušenosti, které vám už nikdo nevezme.

Podobné články

Komentáře jsou zakázány


UPOZORNĚNÍ

Publikování nebo šíření obsahu serveru ocimastudenta.cz je bez předchozího souhlasu zakázáno.

KDO JSME?

Jsme studenti pražských gymnázií, kteří se zajímají o aktuální dění ve světě. Naše stránky jsou určeny náročným čtenářům, kteří se zajímají o společenské události a civilizační vývoj a chtějí si na ně udělat vlastní názor.

Copyright 2014 - Jan Kolb