11. září a válka proti terorismu aneb Nové koště dobře mete, ale starého psa novým kouskům nenaučíš

Mnoho lidí zemřelo, ale jen málo se změnilo od 11. září 2001. Do dnešního dne si připomínáme smrt téměř tří tisíc mužů, žen, dětí, policistů, hasičů a bolestná slova Baracka Obamy: „Our hearts still ache for the futures snatched away“ si zachovala stejný tón, jako ten, co měla prohlášení George W. Bushe před shromážděním OSN: „We will remember the fire and ash, the last phone calls, the funerals of the children“. Události, které byly kdysi Bushem označeny na prvním místě jako tragédie, jsou dodnes označovány především a převážně jako tragédie Barackem Obamou. Možná, že toto označení je nedostatečné.

September1113 let po této tragické události zemřelo více lidí v událostech, které mohou být označeny jako následky pádu dvojčat, než při tragédii samotné. 2977 mrtvých je tragédie, ale je to větší tragédie, když následkem této události je nejméně 227 000 obětí války proti terorismu, která byla zahájena Georgem W. Bushem po útocích z 11.9. Události z 11. září lze tedy považovat pouze za začátek – předběžnou podmínkou pro rétoriku, přijatou americkými politiky, která vedla k prodloužení konfliktů v Afghánistánu a v Iráku, a větším ztrátám na životech.

 

Teze „Nových Válek“

Termín „Nové Války“ byl poprvé zmíněn Mary Kaldor v 90tých letech. Ve své tezi Kaldor tvrdí, že většina válek v době po konci Studené Války jsou radikálně odlišné ve svých vlastnostech od klasických forem válčení vycházejících z Klausewitzovské teorie války:

  1. Ubývající ekonomická, vojenská a politická podpora supervelmocí donutila válčící strany, aby našly soběstačné způsoby financování založené na válečné kořisti, kriminální činnosti či soukromém financování
  2. Jaderné a jiné zbraně hromadného ničení skoro úplně zdiskreditovaly válku mezi státy
  3. Konflikty, které zůstávají, často obsahují velmi asymetrický způsob válčení
  4. Globalizace vedla k úpadku legitimity státu a jeho monopolu na násilí, což vede k občanským válkám, zahrnujícím netradiční a nestátní účastníky
  5. Válčící strany jsou více motivovány spíše identitní politikou, než kontrolou nad vládou nebo územím, což umocňuje etnické čistky a používání civilních terčů jako prostředek boje.

I přestože je teze Nových Válek kritizována po své empirické stránce, je dnes víc než relevantní, vzhledem k novým formám terorismu a výsledné asymetrické formě válčení – boje, ve kterém proti sobě stojící skupiny mají nerovné prostředky a slabší soupeř používá nekonvenční zbraně a taktiku, aby využil zranitelnosti nepřítele.

Politická narativa nové „Války proti Teroru“

Hned po 11. září George W. Bush nazval útok na Dvojčata „válečným aktem“, čímž umožnil preventivní použití vojenských složek k sebeobraně. Pro americkou vládu to bylo něco úplně nového, protože protivníci nebyli bojovníky konkrétního státu, neměli uniformu a byli vedeni takzvanou „nenávistí ke svobodě“. Označit tento konflikt válkou mělo více politických důsledků, než by si člověk myslel.

Vzhledem k tomu, že podle Charty OSN je vyhlášení války nelegální, měli Bush a jeho administrativa, ve svém zájmu, použít jakýkoliv jiný termín k popisu následujícího konfliktu Ameriky. Například nejmodernější násilí je popisováno spíše jako ozbrojený konflikt, než válka. Nicméně „ozbrojený konflikt“ zahrnuje úsilí za účelem hledání řešení konfliktu; proto tento termín nemůže odůvodnit dlouhodobé nepřetržité použití síly. Případně, teroristická akce 11.9. mohla být popsána jako trestný čin, který vyžaduje spravedlnost spíše, nežli akt války. Bushova administrativa mohla použít jazyk britských politiků: tyto konflikty byly vždy označovány jako národní nouze, které vyžadovaly, aby policie a bezpečnostní složky byly obdařeny mimořádnými pravomocemi. Ve skutečnosti mnoho slavných útoku irských separatistu IRA zoufale vyžadovalo uznání terorisů, jako plnohodnotných válčících stran, spíše než zločinců – uznání, které bylo okamžitě uděleno teroristům při vyhlášení války proti teroru.

K čemu tedy je válka proti terorismu? Je to emotivní a urgentní termín, který reagoval na národní smutek a rozhořčení po 11.9. Podobně, jako válka proti drogám nebo válka proti zločinům, označení „válka proti terorismu“ vyvolává představu, že vláda přistoupila k mobilizaci veškerých zdrojů proti nebezpečné proti-společenské činnosti. Tím, že tato tragédie byla označena jako válečný akt, získal stát oprávnění vyhrazené pro stav nejvyšší nouze. Zatímco termín „zločin“ by vyžadoval mezinárodní policejní zásah a mezinárodní soud ve třetí zemi, „válečný akt“ okamžitě potvrdil na domácí i mezinárodní půdě oprávněnost sebeobrany. Napoprvé si Spojené státy vyžádaly a obdržely mandát OSN pro válku v Afghánistánu (7. 10. 2001). Nicméně invaze Iráku (20. 3.  2003), kterou Bush nazval „centrálním frontem ve válce proti terorismu“ byla provedena navzdory tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti 1441 nepovolila použití síly ze strany členských států.

Právě z tohoto důvodu těžila Bushova administrativa z pozice, která tvrdila že členové Al-Káidy jsou „novým typem vojáků“ ve zcela nové válce. Ráno po 11.9. v rozhodujícím projevu o Válce s Terorem, prezident Bush prohlásil, že Spojené státy čelí „nové a náhlé národní výzvě“. To bylo zřejmé úsilí Bushových právních zástupců, kteří se snažili prezentovat Ženevskou konvenci, jako zastaralou vzhledem k „nové“ válce s terorem a legitimizovat tak, jinak nezákonné, použití síly proti nepřátelům, vězňům a dokonce i civilistům.

Tato rétorika zase čerpala některé ze závěrů teze Nových Válek, konkrétně „válečný model“ boje proti terorismu. Ve válce, narozdíl od kriminálního vyšetřování, může být smrtící síla použita proti každému, kdo je součástí nepřátelských sil a v některých případech jsou přípustné i smrti civilistů. Zpochybnění legitimity mezinárodního práva posloužilo k ospravedlnění nejen výjimečného zacházení s vězni – nyní klasifikovanými jako „nepřátelští bojovníci“ – ale obecněji také zpochybnilo legitimitu mandátu OSN. Rétorika  nové“ války proti terorismu, přijatá Bushovou administrativou, dovolila nepřátelským vojákům obejít všechny rozpory a kontroverze, spojené s popřením práv, stanovené podle Ženevských úmluv nebo systému trestní justice.

Újmy rétoriky

S padající oblibou Bushovy administrativy nastínilo mnoho komentátorů škody použití termínu „válka proti teroru“, vzhledem k válce v Afghánistánu a Iráku. Zaprvé, použití slova „válka“, v kombinaci s konstantní rétorikou přítel – nepřítel, vytvořilo konkrétní očekávání ve veřejném podvědomí. To vytvořilo neodolatelný tlak, aby byla co nejdříve použita rozhodující vojenská síla. Veřejnost očekávala zprávy o pokroku a vítězství, které vláda musela dodat: to vyústilo v, dnes nechvalně známou, řeč „mise splněna“ (květen 2013), ve které Bush uvedl, že válka v Iráku je „vítězstvím“ ve „válce proti teroru“. Zadruhé rétorika Války zbytečně generalizovala a spojila všechny teroristické skupiny do jedné, „profesionálně organizované“, sítě „zla“. Podle Kaldora je klasickým prvkem starých válek zjednodušující vytvoření symbolického rozdílu mezi přítelem a nepřítelem – jedna velká síť zla – podobně jako impérium zla za studené války. Nicméně spojení teroristů do jednotného nepřítele přirozeně podcenilo hluboké rozdíly mezi různými úrovněmi anti-amerikanismu v Iráku a přidalo obecnému pocitu legitimitu. Britský ministr Hilary Benn uvedl, že to byl důvod, proč britská vláda opustila frázi v roce 2006: „Co tyto skupiny chtějí, je, vnutit své sobecké a úzké hodnoty ostatním, bez dialogu, bez debat, a to prostřednictvím násilí. A dát jim možnost cítit se být součástí něčeho většího, je též přidáním jim na síle“.

Zatřetí rétorika války odcizila sympatizující muslimy na Blízkém východě a na Západě. Jak Kaldor nastiňuje, mnozí Iráčané, kteří původně viděl invazi do Iráku jako osvobozující, se po proslovech amerických politiků, kteří prohlásili Spojené Státy „vítězným dobyvatelem“, cítili rozzuřeně a poníženě. Na mezinárodní úrovni podobné válečné zobecňovaní uškodilo spíše než teroristům, všem Muslimům a povzbudilo rostoucí nacionalismus a pan-arabismus. A co je nejdůležitější, „nový“ aspekt „války proti teroru“ podkopal instituci mezinárodního práva a globální správy. Ta nastavila nebezpečný precedent pro despotické režimy všude po světě: Rusko, Čína, Alžírsko a Indonésie už přejmenovaly jejich vnitřní boje proti disidentům, jako místní „války proti terorismu“ za účelem „jak ztlumení mezinárodní kritiky, tak získávání čerstvé podpory“.

Závěr

Mnohé z těchto škod odráží krutou ironii ohledně použití pojmu „nové války proti terorismu“ Bushovou administraci: přestože neustále zdůrazňuje její „novotu“, administrativa ignorovala a stále ignoruje změny v politice a řešení konfliktů, které teze Nových Válek navrhuje. Bushova administrativa v podstatě používá novou technologii a přitom zachovává strategie „starých válek“. Tento přístup je důkazem vysoce problematického přístupu k válce.

Válka proti terorismu je nepochybně jiný druh války, bohužel mimo politickou rétoriku se jen málo změnilo. Staré způsoby jsou stále používány, nehledě na novotu situací. Do značné míry ignorovaná politická doporučení Mary Kaldor a dalších teoretiků „Nové Války“ měla být přijata vážněji: poskytovaní veřejné bezpečnosti, spíše nežli bojovaní proti režimu, vytvoření politické legitimity tím, že se zvýší vyhlídky na začlenění občanů do politického života a posouzení komplexní ekonomické a ideologické motivace mimo-státních účastníku spíše, než jejich řazení pod nálepkou „nepřítel“, mohla značně zkrátit válku v Iráku a Afganistánu.

Nakonec prezident George W. Bush a jeho administrativa opakovaně a vytrvale používali tuto rétoriku, aby zajistili, že jejich úřad má dostatečnou pravomoc, aby zadržel kohokoli, na jak dlouho se mu zachce, bez soudního řízení; povolil mučení vězňů; a špehování amerických občanů bez povolení. Při nástupu do úřadu se prezident Barack Obama zavázal k dodržovaní právních norem a slíbil zvrátit Bushovy zásady a politiky. Přesto nechvalně známé vězení Guantanamo Bay stále není uzavřeno a funguje, žádní důstojníci NSA nebyli obviněni za zneužití pravomoci, americké drony pořád volně létají nad Irákem a Spojené státy americké vedou své zahraniční intervence v staré dobré shoot ‚em up tradici, bez žádného náznaku nového přístupu zaměřeného na budování státu. Možná, že vskutku není možné naučit starého psa novým kouskům.

Zkrácený překlad z angličtiny
Originál: http://ocimastudenta.cz/the-new-war-terror-how-we-failed-realize-that-old-ways-wont-open-new-doors/

Podobné články

Komentáře jsou zakázány


UPOZORNĚNÍ

Publikování nebo šíření obsahu serveru ocimastudenta.cz je bez předchozího souhlasu zakázáno.

KDO JSME?

Jsme studenti pražských gymnázií, kteří se zajímají o aktuální dění ve světě. Naše stránky jsou určeny náročným čtenářům, kteří se zajímají o společenské události a civilizační vývoj a chtějí si na ně udělat vlastní názor.

Copyright 2014 - Jan Kolb